Keltský horoskop-Stromoskop

 

Líska

je strom lidí, kteří se narodili v období:
21. 9. – 29. 9.
23. 3. – 31. 3.

Lísky jsou nenápadné stromky či spíše keře, skrývající však v sobě mnoho dobrého a užitečného. Stejně je to i s lidmi, narozenými v tomto období.Jsou tiší, nenápadní, nikdy na sebe zbytečně neupozorňují, nikdy nezvyšují hlas, často o nich ani nevíte. Přesto o nich tak trochu platí rčení „tichá voda břehy mele“. Lidé lísky bývají totiž obvykle nadaní nadprůměrnou inteligencí, schopností rychle se učit, bývají vybaveni dokonalou pamětí, ale i skvělou intuicí. Na ostatní lidi kolem sebe působí velmi nenápadně, ale přesto účinně. Přesně tento typ lidí býval před několika stoletími považován buď za světce nebo obviňován z čarodějnictví. Lidé lísky zpravidla dosahují svých cílů, neboť dokáží dokonale využívat všech svých předností. Ve vztahu k ostatním bývají přívětiví, vstřícní a nekonfliktní. Dokáží být nekonečně trpěliví a chápaví ke svým přátelům, bývají nesobečtí a štědří. Vždy vše začínají cestou lásky a dobroty s níž, jak si velmi dobře uvědomují, toho lze dosáhnout nejvíce. Všechno se však může obrátit, pokud se ve svých vztazích zklamou, pak se dokáží zatvrdit a obrnit nedůvěrou. Přes všechna svá nadání však dokáží být pěkně náladoví a nevyrovnaní. Díky své předvídavosti a dobré inteligenci často přicházejí s neobvyklými nápady a řešeními, které mívají promyšleny do nejmenších detailů. Přestože bývají lidé lísky obvykle v životě úspěšní, nenechají se nikdy rozmazlit přepychem. Jsou dokonale přizpůsobivý a dokáží se radovat z každé maličkosti. Výkyvy jejich nálady bývají málokdy způsobeny vnějšími podmínkami. A tak v některých momentech života je lépe jít lidem lísky z cesty. Totéž se projevuje i v lásce, kdy je líska někdy milujícím partnerem, občas však nesnesitelným mrzoutem. Přesto je společný život s lískou vždy zajímavý a příjemný, i když plný změn. Lísky jsou spolehlivými a většinou věrnými partnery v manželství i lásce.


 Mezi typické lidi lísky patřil filozof a státní, Mahátma Gándhí, nebo herečka a dnes „obávaná“ zastánkyně práv zvířat Brigitta Bardotová (jestlipak ví, že má jméno po keltské bohyni?). Nalezneme mezi nimi i malíře Raffaela, skladatele Josepha Haydna a fyziky Conrada W. Roentgena a Enrica Ferniho.


 Líska je strom, který v Evropě zdomácněl už v mladší době kamenné. Podle keltské tradice je líska stromem moudrosti, inspirace a poezie a objevuje se v mnoha starých bájích a pověstech. Kdesi v „jiném světě“ byl podle keltských pověstí lískový keř s devíti oříšky, které obsahovaly veškerou moudrost světa. Bohyni nebo duchu tohoto keře sloužilo devět kněžek. Tradice devíti panenských kněžek, žijících odloučeně od ostatních lidí, je velmi rozšířená v celém keltském světě, její stopy lze nalézt i v našich pohádkách i pověstech (i sudiček bylo původně devět) a velmi pravděpodobně odráží historickou skutečnost. Devět let trvá lísce, než přinese první plody. Devítka (tři trojky) je nejposvátnějším číslem v keltské tradici a s lískou a lidmi narozenými v jejím znamení je vždy spojena. Lískový keř v sobě prý také tají schopnost odhalovat skryté poklady. Snad proto používají proutkaři tak rádi právě lísku k výrobě virgulí. Vzpomeneme-li si ještě na původní verzi pohádky o Popelce, ořechy, které jí přinesly štěstí, pocházely z keře, který vyrostl na hrobě její pravé maminky. I tady je možné hledat prvky keltské tradice, kde se lidské duše po smrti převtělují do stromů. Keltové lísku spojovali se schopností inspirace a věštby. Říkalo se, že spánek pod lískou přináší prorocké sny. Druidové si z lísky zhotovovali hůlku, pomocí které prý dokázali zjistit „vše, co se událo a co se ještě stane.“ Lískové ořechy byly odedávna člověku nejen užitečnou pochutinou, ale i spolehlivým lékem. Klasickým lékem proti nachlazení a zejména chronickému kašli byla pasta utřená z jemně rozemletých lískových oříšků a medu. Lískový olej má blahodárný vliv na pokožku a byl doporučován zejména těhotným ženám. Pobyt poblíž lískového keře prý rozjasňuje mysl a odhání chmury, doporučuje se zejména lidem zklamaným a zarmouceným. Lískový keř kdysi nesměl chybět na žádné zahradě, tento zvyk se udržel až do středověku a nebylo by vůbec na škodu jej obnovit.


 

27.03.2007 15:20:08
caroorchydee







Stazie top


Janine Vestfálová
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one