Keltský horoskop-Stromoskop

 

Hloh

je strom lidí, kteří se narodili v období:
19. 7. – 27. 7.
18. 1. – 26. 1.

Hloh, přestože je vlastně keřem, byl považován v keltské mytologii za strom a dokonce za tolik důležitý, že mu byl vyhrazen i jeden měsíc v kalendáři. Hlohoví lidé jsou zejména v mládí plní optimismu, chuti do nových skutků a změn. Jako mladí jsou za všech okolností spokojení a nepotřebují k životu mnoho. Ve vztahu k ostatním bývají věrní a obětaví. S přibývajícími léty se však jejich povaha dosti mění. Cítí-li jakékoli omezení, stávají se popudlivými a vztahovačnými. Zdravotní problémy, kterým se ve stáří nevyhnou, z nich často udělají mrzouty, kteří mají sklon své problémy přeceňovat. Nutno ovšem říci, že jejich zdraví má dosti pevný kořínek a problémy ani ve stáří nebývají zásadní. Lidé hlohu se rádi navenek tváří, že jim příliš o hmotné statky nejde, což však nebývá pravda a nejednou se z nich stávají hamižníci. Z toho důvodu se někdy stává, že nejednají s ostatními upřímně, neboť ledují vlastní cíle nebo osobní výhody. Bývají však poměrně dobrými organizátory a to i přesto, že navenek tak nepůsobí. Jim samotným se totiž zdá, že působí více zmatků než užitečných rozhodnutí a někdy působí dojmem, že ztrácejí přehled a kontrolu nad událostmi. Přesto však bývají jejich rozhodnutí obvykle správná, což se bohužel ukazuje až s určitým zpožděním. Mívají umělecké nadání, ale málokdy dostatek trpělivosti jej systematicky rozvíjet. V lásce bývají lidé hlohu spokojení obvykle až po dlouhém hledání a mnohdy se u nich stává, že šťastné manželství nachází až napodruhé či ve zralejším věku. Jakmile však někoho milují, jsou obětaví a věrní za všech okolností. Stejné je to i s jejich přátelstvím. Hlohoví lidé nebávají rádi osamocení a nejvíce šťastní se cítí v rodinném kruhu či společnosti nejbližších přátel. Naopak jejich nepřátelé v nich mají velmi nepříjemné protivníky, kteří rádi používají jako zbraň i humor a ironii. Sarkasmus a kousavá ironie je obvyklou reakcí těchto lidí vůči nepřízni osudu, která je bohužel dosti často postihuje. Nespokojenost a nepříznivá hra osudu je však nepřivádí k zoufalství, ale spíše je vede kvůli něčeho dosáhnout a tím k pracovitosti, která by jim jinak chyběla.


 Mezi lidmi hlohu nalézáme zejména spisovatele George Bernada Shawa, George Orwella a Aldouse Huxleye. Nalezneme zde i geniálního a nepochopeného Wofganga Amadea Mozarta, filosofa Francise Bacona a státníka Franklina Roosevelta.


 Hlohové keře bývaly kdysi důležitou součástí posvátných hájů. Hloh symbolizoval především plodnost a jako takový měl místo zejména při obřadech Beltinu. Beltine byl také považován za den, kdy se poprvé směla otevřít poupata hlohu. Jeho květy prý silně působí na mužskou erotiku a proto nesměly chybět při žádném čarování na přivolání lásky. Hlohové keře byly vždy spojeny s tajemnem a mystikou v keltských mýtech. V irských legendách se zachoval popis glam dicind, rituálního zlořečení, které adresovali básníci (bardové, druidové) králi, s nímž nebyli spokojeni. Vydali se na kopec, na němž rostl hloh, tam se postavili zády ke keři a čelem ke králi, a za větru vanoucího od severu odříkali jeden po druhém verše kletby do kamene, který drželi v ruce spolu s trnem hlohu. Pak kámen uložili pod hlohový keř. Pokud byla jejich kletba neoprávněná, pohltila je okamžitě zem, pokud však byl špatný král, pak se propadl do země on, jeho žena, kůň i pes. Bobule a květy hlohu jsou výborné srdeční tonikum. Připravuje se z nich řada prostředků pro snížení tlaku a proti nejrůznějším srdečním potížím. Pomáhají dokonce snižovat hladinu cholesterolu. Hlohový květ je např. důležitou součástí čajové směsi Alvisan. V jižní Evropě měl pro Kelty podobný význam jako hloh i cypřiš. Cypřiš byl považovaný za strom, který člověku pomáhá soustředit se na podstatu věci a zabraňující „rozptýlení myšlenek“ čili roztržitosti.


 

27.03.2007 14:05:32
caroorchydee







Stazie top


Janine Vestfálová
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one