Léčivé kameny

 

Povídáni trochu o léčivých kamenech

Lidé odjakživa tušili, že krystalické struktury a principy drahých kamenů nás spojují s řádem, jemuž říkáme kosmický. Už od dávnověku byl tento vztah mezi kameny a planetami rozpoznán.

Čteme-li staré spisy, které o této problematice pojednávají, zjistíme, že v zařazování kamenů k určitým znamením zvěrokruhu a planetám panuje značné zmatení. Příčina tkví v tom, že nás ovlivňují ve svém celku všechny planety a hvězdy, některé více, některé méně.

Dávní poslové moudrosti

Již staroindická filozofie vyjadřuje přesvědčení, že kámen, zvláště pak drahokam, je živý a má, právě tak jako člověk, svou duši. Skrývá v sobě moudrost a pokoru, protože prošel hlubokým poznáním času. Je jako poutník, který nedošel cíle své cesty a čeká na dotek lidské dlaně, aby mohl předat člověku své tajemné poselství. Všechny drahokamy, polodrahokamy, s výjimkou korálů, perel a jantaru, představují nejryzejší a nejčistší zhutnění minerálů, vytvořených v důsledku nejzazších teplot a tlaků uvnitř hmoty roztavené Země, představují tedy energii v krystalickém tvaru. Jejich chemické složení má úzkou souvislost s člověkem. Jsou to krystalické formy průzračných a čistých chemických sloučenin, které se nacházejí v lidském těle. Jejich elektromagnetické pole ovlivňuje své okolí velice jemným způsobem, jejich průzračnost je činí čistým zdrojem energie.

Švýcarský fyzik Walter Stark dokázal, že elektromagnetické záření drahokamů leží v oblasti frekvence, která odpovídá chvění buněk v těle. Proto je také možné, aby drahokamy touto frekvencí harmonicky ovlivňovaly a posilovaly naše těla. Jak je známo, podléhá každá zdravá buňku zcela určitému potenciálu chvění, aby byla schopná optimálně splnit své funkce. Buňky, které z tohoto chvění vypadly, jsou původem nemocí a tělesných nevolností. Drahokamy jsou cennou pomocí ke znovuvytvoření harmonické rovnováhy, protože v sobě nesou energie, které to mohou velmi účinně uskutečnit. Základy léčení prostřednictvím drahokamů je možno vysledovat v nejstarších spisech psaných v sanskrtu. V nich jsou drahokamy oceňovány pro svou schopnost pohlcovat, odrážet a vyzařovat základní životní síly. Podle nejstaršího existujícího spisu Rig Véda jsou drahokamy produktem intenzívního tepla, to jest ohně a tektonického tlaku v zemi. Jsou to krystalické projevy atomů vytvořených v procesu očišťování a koncentrace nejzákladnějších forem materiálního bytí.


Podle starých indických pramenů (Kurma Purana),

byly drahokamy stvořeny ze sedmi různých druhů světelných paprsků vysílaných ze sedmi důležitých planet našeho slunečního systému. Tyto paprsky byly převedeny do sedmi barev duhy - fialová, indigo, modrá, zelená, žlutá, oranžová, červená. Těchto sedm paprsků světla zakládá veškerou hmotnou existenci ve sluneční soustavě včetně lidského těla. Barvy jsou kmitočty světla v různých svazcích a proto představují energii v různé formě, která přímo ovlivňuje lidskou podobu a vědomí. Jiná Purana vysvětluje, že těchto sedm paprsků světla vychází z božského těla vládce vesmíru. Božské světlo je vnímáno lidským zrakem jako sedmibarevné.


Podle starých mystiků jsou všechny projevy lidského těla v souzvuku s paprsky kosmického světla, které toto tělo přijímá prostřednictvím barev a světla vyzařovaného planetami. Absorbují světlo o různých kmitočtech a předávají ho dál. Drahokamy pohlcují energii z planet, přeměňují ji a vysílají zpět do svého okolí. Jsou-li ve styku s lidským organismem, předávají tuto energii i jemu, díky tomu mohou zvětšovat pozitivní síly planet a snižovat jejich nepříznivé vlivy. Díky znalosti konstlace hvězd v okamžiku našeho narození můžeme dodat chybějící kmitočty paprsků a vibrací užitím drahokamu, který posílí energii zeslabené, nepříznivě umístěné nebo zapojené planet. Každá planeta má k určitému drahokamu vztah prostřednictvím barvy a její barva se v drahokamu odráží.

V Evropě se objevují
zmínky o působení drahých kamenů v tzv. Lapidářích. Jedním z nich je Lapidarius de naturis Quorundam Lapidum (čili Lapidář o povaze některých kamenů). Tento lapidář je součástí Rukopusu Vodňanského z roku 1389, je v něm uvedeno celkem 69 nerostů, každý kámen uvedený v seznamu je většinou jen zcela stručně charakterizován, především barvou a někdy i tvarem. Hlavním popisem každého kamene je poukaz na jeho léčivé účinky, které jsou tradovány ze starších světových písemností např. Theofrasta z Efesu 381-286 př. Kř., Dioskurida Pedania (pol. 1. stol př. Kr.), Gaia Plinia Secunda (23. 79. n. l.), Alberta Magna (1193-1280)....

Z rukopisu Vodňanského (1389) - o kříšťálu se zde praví: "Cristallus jest dvój: jeden stvrdie z starého ledu, druhý se rodí jako jiný kámen. Pod jazykem držán, hasí žízeň, zetřen se strdí a pit, mléko dojkám dává." Už v Řecku a Římě znali způsob umělého barvení nevýrazných achátů namočením do medového roztoku, ponechali achát tento roztok nasát do všech pórů, následným ponořením do kyseliny sírové došlo k redukci cukru na čistý černý uhlík.



Výsledkem byl právě onyx, neboť každá vrstvička achátu má jiný obsah pórů, tedi i rozdílnou nasáklivost. Barva kamenů byla prvořadým hlediskem při jejich výběru a kompozici a měla dokonce i náboženskou symboliku, o které se můžeme dočíst např. v knize Umberta Eca "Jmého růže":

"Tady to je ametyst, který je zrcadlem pokory a připomíná nám dobrotivost a prostotu svatého Matouše. Tady je chalcedon, vyjadřuje caritas, symbol milosrdenství Josefa Arimatijského a svatého Jakuba Staršího, tady je jaspis, který přináší víru, spojený se svatým Petrem, a tu je sardonyx, znak mučednictví, který nám připomíná svatého Bartoloměje, tady je safír, naděje a kontemplace, kámen svatého Antonína a svatého Pavla, a tady je beryl, svaté učení, věda a velkodušnost, ctnosti svatého Tomáše... Jak nádherná řeč drahokamů......."

"...dávní zlatníci ji získali z popisu Áronova náprsníku v Druhé knize Mojžíšově a z popisu nebeského Jeruzaléma v knize apoštola Jana. Hradby Sionu byly ostatně posázeny týmiž šperky, které zdobily náprsník zmíněného Mojžíšova bratra, až na karbunkl, achát a onyx, které jsou uvedeny v Exodu a v Apokalypse nahrazeny chalcedonem, sardonyxem, chrysoprasem a hyacintem."

Za magicky nejúčinnější je dosud považována stará antická forma broušení. Jen vyjímečně je v magii předepisováno užití drahokamu surového, zpravidla se mlčky předpokládá, že je vybroušen, nebo alespoň vyleštěn. Dokonce se zdá, že určité hypotetické síly magické byly vázány jen na drahokamy lidskou rukou zpracované, tedy vybroušené.


Protože drahokamy jsou broušeny tak, aby odráželi světlo zpět do oka pozorovatele, drahokamy lámou nebo ohýbají světelné paprsky. Naše tělo pohlcuje odražené paprsky a vibrace, které k nám přicházení a tím je ovlivňována chemická podstata našeho těla. Magický význam drahokamu jakožto určitého voltu je ještě zvyšován magickým výrazem symbolu, slova nebo hesla do kamene vrytého.

Lidé odjakživa tušili, že krystalické struktury a principy drahých kamenů nás spojují s řádem, jemuž říkáme kosmický. Zjistilo se, že každá hmota vyzařuje vibrace na určitých specifických frekvencích. Žijeme na planetě, jejíž základ je v polaritě, proto i vibrace kamenů mohou být buď kladné nebo záporné, což je odvislé od vibrací našich.

Miliony let zušlechťování a zjemňování udělaly z drahokamů jednu z forem dokonalosti. Už z dávných věků v sobě nesou naprogramované informace a mohou u člověka navodit změny vedoucí k podobné dokonalosti. Spojují nás s vibracemi Země, v jejímž nitru vznikly. Protože jako nositelé světla obsahují jejich čisté barvy také vesmírnou energii, drahé kameny spolupůsobí se silami nebe a Země a mohou je zprostředkovat i nám.

Krystal a člověk - pouhá energie

Co jsou vlastně ve skutečnosti krystaly? Jako každá jiná hmota, jsou krystaly složeny z jemných částeček jménem atomy. Tyto stavební bloky fyzického světa jsou složeny z ještě menších částí, kterými jsou protony, neutrony a elektrony. Ještě stále nejsme na konci tohoto detailního pozorování, protože i tyto částice už vědci rozdělili na ještě menší a je otázkou času, kdy opět ony budou rozděleny na ještě menší. Prošli jsme-li tímto podrobným zkoumáním, došli jsme k závěru, že ve skutečnosti kameny nejsou hmotné, ale pouze úzkým seskupením těchto prvků. Tedy ve své podstatě pouhou energii. Jsou-li kameny pouhou energií, čím jsme potom my? Také energí, ovšem v jiném vibračním složení. Studujeme-li tedy náš okolní svět, zjistíme, že se rozpadá na pouhé vibrace. Způsob, jakým se jednotlivé atomy seskupují spolu s jinými, určuje, jaké molekuly budou formovat jaký materiál. Uspořádání struktury krystalů, jakými jsou křišťál či diamant, je obrazem dokonalé harmonie a jednoty.

17.05.2007 22:21:41
caroorchydee







Stazie top


Janine Vestfálová
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one