Astrologie pokračování

 

 

Domy horoskopu 

 

Domy horoskopu -prostor k pobývání

Noc za nocí, den za dnem, otáčí se nad našimi hlavami nebeský mlýn. Noc za nocí, den za dnem tak smíme opětovně prožívat základní lidskou existenciální zkušenost, cyklický vztah mezi tmou, představující princip jednoty, a světlem, zastupujícím princip mnohosti. Poměr světla a tmy není nikdy absolutní.



Na noční obloze září bezpočet hvězd, odraženým slunečním světlem se zviditelňuje několik planet, a měsíc co měsíc tu proměňuje svoji tvář Luna. Ani v pravé poledne není převaha světla úplná. Většinu oblohy můžeme pozorovat vlastníma očima, pokud však pohlédneme do Slunce, a nemusí to být jen za pravého poledne, jsme oslněni jeho září. Za pravého poledne patříme v jednom místě nebes do tmy. Není tedy možné v reálném světě plně ztotožňovat světlo s objektivitou a tmu se subjektivitou. Nebo lépe, v reálném světě, a tedy i v našem vědomí není ani naprosto ryzí objektivity, ani naprosto ryzí subjektivity, vždy jsou spolu smíchány v nějakém poměru.


Ascendent (AS), Descendent (DS)
Za oblast, v níž symbolicky vládne objektivita, můžeme považovat horní hemisféru, která se rozkládá nad obzorem, ve vzduchu. Říši subjektivity pak představuje hemisféra opačná, dolní, která se rozkládá pod obzorem, pod zemí. Spojkou mezi světem objektivním a subjektivním je zemský povrch, jehož esencí je obzor, znázorňovaný v horoskopech horizontálou, spojnicí ascendentu s descendentem.


Ascendent (AS) je bod na ekliptice (zdánlivé dráze Slunce), který právě v tom okamžiku a na tom místě vychází nad východní obzor. Je to průsečík východního obzoru s ekliptikou. Descendent (DS) je naopak bod ekliptiky, který zapadá za obzor západní, průsečík západního obzoru s ekliptikou. Ascendent ale nemůžeme zaměňovat s geografickým východem a ani descendent s geografickým západem; jsou totožné jen dvakrát denně. Po zbytek dne tančí ekliptika po větší či menší části obzoru. Ascendent může symbolizovat jen obecně směr východní, descendent směr západní.

Medium coeli (MC), Immum coeli (IC)

Není to však nebe, které se pohybuje. Je to Země, která se v primárním pohybu točí kolem své osy, spojnice severního a jižního zemského pólu. Země se otáčí od západu k východu, a tak během čtyřiadvaceti hodin postupně vycházejí nad horizont různé části oblohy, později kulminují, vrcholí nahoře, posléze zapadají za obzor, a konečně procházejí pod zemí dolní kulminací. Pokud si lehneme na záda, hlavou k severu, nohama k jihu, kopíruje naše tělo zemskou osu. Rozpažíme-li, budeme mít po levici východní bod, po pravici bod západní. Naše oči budou mířit nahoru do místa nazývaného nadhlavník - zenit. Pod hlavou v hlubinách země budeme mít podnožník - nadir. Nad a pod svým tělem můžeme opsat kružnici, procházející severním bodem, zenitem, jižním bodem a nadirem, která rozpůlí prostor kolem nás na části východní a západní. Dostaneme tak další kružnici, kterou nazýváme poledník - meridián. Ten je v horoskopu někdy znázorňovaný vertikálou, vždy však spojnicí media coeli s immem coeli. Medium coeli - doslova střed nebes - (MC) označuje bod na ekliptice, který je v půli své nadzemní dráhy - v horní kulminaci. Slunce v tomto bodě znamená, že v příslušné lokalitě odbíjí pravé poledne. Immum coeli (IC) naopak označuje bod na ekliptice, který je v půli své podzemní dráhy, v dolní kulminaci. Slunce tu oznamuje pravou půlnoc. Medium coeli a immum coeli nelze zaměňovat se zenitem, respektive s nadirem, natož s jihem nebo severem, i když k tomu v některých zeměpisných šířkách dochází. Medium coeli symbolizuje obecně směr vzhůru, immum coeli směr dolů. Kdybychom leželi na vodní hladině a nechali se přitom unášet proudem, východní i západní bod, ascendent i descendent, zenit a nadir, medium coeli a immum coeli by se pohybovaly zároveň s námi. Je zřejmé, že poloha těchto bodů je přímo závislá na pozici individuálního pozorovatele na zemském povrchu. Tyto body a linie vytvářejí strukturu prostoru, který obklopuje vše, co v onom místě vzniká a žije svůj život. Nikdo jistě nebude zpochybňovat vzájemný vliv prostředí, jednotlivců a společenství, která jsou jednotlivci tvořena, a tak v astrologii výše uvedené body a obě linie symbolizují základy jedinečnosti - individuality, ne však naprosté výjimečnosti. Kolem linií horizontu a meridiánu, které považujeme za hlavní osy horoskopu, se rozvíjí růžice individuálních domů, pramen individuální svébytnosti. Jak uvidíme později, je těchto individuálních domů v konečném výsledku dvanáct.

Dvanáct prostor k obývání a ne k dobývání, dvanáct domů určených ke sbírání životních zkušeností na všech úrovních, dvanáct paláců připravených pro budoucího obyvatele Nového Jeruzaléma. Nad tím vším zenit, místo, jímž se může nižší, menší organický funkční celek napojit na celek vyšší, větší, který ho přesahuje, transcenduje. Každá lidská bytost je takovým malým organickým funkčním celkem. Jestliže všichni lidé povstanou, protnou se jejich vzpřímené páteře ve středu Země. Tam máme společné těžiště, tam jsou naše společné všelidské kořeny. Střed zeměkoule by mohl být považován za symbolické centrum kolektivního nevědomí. Ale naše hlavy budou každá mířit ke svému vlastnímu zenitu, v němž někde v hlubinách vesmíru svítí naše hvězda, jejímiž vyslanci bychom měli být na této zemi. Každý muž, každá žena je potenciální hvězdou. Zdá se že, člověk je přechodným stadiem na vzestupné cestě od tmavé hmoty ke světlu. Naše hlavy míří každá k jinému zenitu, opravdová spiritualita může být pouze individuální. Je to cesta, jejímž příštím cílem je společenství hvězd - Galaxie, symbol Pleromatu galaktického vědomí.

Čtyři kvadranty

Opsáním dvou výše zmíněných kružnic jsme rozdělili prostor kolem sebe na čtyři kvadranty, z nichž vždy dva a dva jsou nad a pod zemí, na východě a na západě. Kvadranty jsou významově spojeny s body, v nichž mají počátek. První kvadrant, který leží na východě pod zemí, s ascendentem, také druhý kvadrant, který se rozkládá pod zemí na západě, s immem coeli, třetí kvadrant, který leží nad zemí na západě, s descendentem, a konečně kvadrant čtvrtý s mediem coeli. Čtyři ramena kříže svébytnosti dávají vzniknout čtyřem základním psychickým funkcí člověka, jak je určil C. G. Jung: intuici, vnímání, myšlení a cítění.

Základní linií je horizont, který dělí svět na dvě poloviny. Dolní uzavřenou - introvertní, zaměřenou na sebe samého, kterou můžeme vnímat intuicí, a horní otevřenou - extrovertní, zaměřenou navenek, kterou vnímáme smysly. Poloha horizontu je závislá na místu a okamžiku našeho zrození, tedy okamžiku, kdy se oddělujeme od těla matky a stáváme se, i když zatím do velmi malé míry, nezávislým jedincem. K tomu, abychom úspěšně opustili vnitřní prostor mateřské dělohy, bychom měli mít dostatek životní energie - oheň; měli bychom být správně "dopečeni". Pak je přestřižen pupečník, na což musíme co nejrychleji reagovat vlastním dýcháním.V okamžiku, kdy se poprvé nadechneme, začíná se měnit foetální složení tělních tekutin, které jsou dosud ryze mateřského původu. Začíná proces individualizace. Nadechneme vzduch, který už před námi ostatní živé bytosti dýchaly. Náš první výdech bývá doprovázen výkřikem, kterým aktivně vstupujeme do vnějšího světa, začínáme s tímto světem komunikovat, začínáme se kolektivizovat. Ascendent a oheň jsou počátkem individualizace, descendent a vzduch počátkem kolektivizace. Věnovali jsme se této záležitosti také proto, abychom ozřejmili, proč počítáme nativní horoskop pro okamžik prvního nadechnutí.

Význam Ascendentu, Descendentu, Immum coeli, Medium coeli

Ascendent dává vzniknout intuici, schopnosti vhledu, s níž si uvědomujeme vnitřní fakta, vnitřní svět; je tedy počátečním bodem ryzího sebeuvědomování, subjektivity, vědomí já. Descendent pak umožňuje vnímat smysly, a je tedy počátečním bodem naší schopnosti uvědomit si existenci vnějšího světa a jiných já, dalších lidí. Ze střetu mezi subjektivním intuitivním uvědomováním si sebe sama a vnímáním druhých se vynořuje spontánně a instinktivně subjektivní vztah k druhým, cítění. To se rodí na poloviční cestě mezi ascendentem a descendentem, v immu coeli, ve vrcholu subjektivního vědomí. Ze střetu mezi objektivním vnímáním lidí a světa kolem nás a hledáním našeho místa ve světě se vynořuje objektivní vztah myšlení. To se rodí na poloviční cestě mezi descendentem a ascendentem, v mediu coeli, vrcholu objektivního vědomí.

Vidíme, že horizont spojuje funkce iracionální: intuici a vnímaní, meridián funkce racionální: myšlení a cítění. Iracionální tu znamená, že vnímáme a máme intuitivní vhled celkově, neselektivně, bez hodnocení. Racionální pak znamená, že myslíme a cítíme selektivně, že spíš hodnotíme pomocí poznatků (myšlení) nebo emocí (cítění).

Ascendent symbolizuje co. Co činí jedince jedinečným, esence jedincova bytí, já - pól vědomí a typ zkušenosti, která může člověka dovést k hlubšímu pochopení svého potenciálu a způsobu jeho naplňování - aktualizaci, tak aby se stal tím, čím má být.

Descendent symbolizuje k čemu. Jedincův vztah a poměr k okolnímu světu, k druhým jednotlivým lidem, k čemu může poslání člověka dovést, koho má cestou potkávat.

Immum coeli symbolizuje jak. Pomocí jakých zkušeností založit, vytvořit střed osobní integrace, kořeny umožňující osobní růst.

Medium coeli symbolizuje proč. Jedincovo místo a funkci v kolektivu společenském nebo duchovním, konečné proč, s jakým posláním se zrodil.

Rozdělení domů horkoskopu

Každý kvadrant se dále dělí na tři oblasti - tři domy, které tradiční astrologie je nazývá rohové, následné a koncové. My se budeme držet prastarého zaříkávadla "teze, antiteze, syntéza", přeloženého pro naši potřebu do termínů akce, reakce a jejich výsledek, buď uvědomění nebo dezintegrace. Příslušný výsledek ovlivňuje nejen další sérii, ale zpětně i předchozí dvě fáze. Domy tedy budeme nazývat aktivní (první, čtvrtý, sedmý a desátý), reaktivní (druhý, pátý, osmý a jedenáctý) a výsledné (třetí, šestý, devátý, dvanáctý). Připomeňme, že domy nelze posuzovat odděleně, atomizovaně, ale jako na sebe navazující řetězec. Význam prvního domu tkví v jeho poloze. Je prvním domem cyklu, přičemž spojuje dům dvanáctý s druhým a je protilehlý domu sedmému. Význam domu druhého vyplývá z toho, že spojuje dům první s domem třetím a je protilehlý domu osmému. Tak to pokračuje až k domu dvanáctému, který uzavírá jeden cyklus tím, že spojuje dům jedenáctý s prvním domem dalšího cyklu, přičemž je v opozici na dům šestý.

Naznačili jsme, že domy mají význam bytostně individuální, přesněji řečeno jsou to pole individuální zkušenosti. To však neznamená, že by v jejich případě interpretace vztahující se k ostatním úrovním nebyla možná. Jak dále uvidíme, jsou i v domech obsaženy významové úrovně biologické, společenské, a dokonce duchovní - transpersonální. Všech dvanáct domů má všechna čtyři patra, ale vchází se do nich z úrovně individuální. Z tohoto patra pak můžeme po schodišti sestupovat nebo vystupovat, jak je při interpretaci potřeba.


--------------------------------------------------------------------------------

První dům

- aktivní - rodící, klíčový význam: dýchat, zkouška odloučením. Cyklický význam: Jedincovo individuální vědomí se díky prvotnímu impulzu začíná vynořovat z oceánu kolektivního, společenského a individuálního nevědomí předchozího dvanáctého domu. Pocit svébytnosti je tu ještě velmi slabý a nejistý. Proces budování uvědomělé svébytnosti začíná sebeobjevováním, hledáním vlastní orientace (ascendent leží na východě - orientě) a jedincova zvláštního poslání. Na povrch vystupují buď ty nejpovrchnější, nebo nejdominantnější rysy osobnosti, fyzický vzhled i osobní svéráz. Tento dům může zastupovat i princip formy. Znamení zvěrokruhu v ascendentu by mělo ukázat, jakým způsobem, co nejpřirozenějším, protože sobě vlastním, instinktivním, intuitivním, by mohl jedinec nalezt sebe sama a přitom pochopit, že tu není jen sám za sebe, že je zde i se zvláštním posláním ve službách Lidstva-jako-celku. Způsob sebeobjevování a fyzický vzhled může výrazně ovlivnit svou funkcí planeta, která leží v prvním domě poblíž ascendentu.


--------------------------------------------------------------------------------

Druhý dům

- reaktivní - soustřeďující, klíčový význam: vlastnit, zkouška vlastnictvím. Cyklický význam: V reakci na prvotní impulz se individuální vědomí zaměřuje na substanci, hmotu, začíná se s ní identifikovat, odívá se do jejího šatu, do výstroje, aby mohlo splnit své poslání. Avšak jakákoliv substance, ať už hmotná, společenská, psychická či mentální je zděděná. Je to materiál, který má být zachráněn před likvidací, má být obnoven, "recyklován". Jen duši podle mého názoru nedědíme ani po sobě, ani po nikom jiném. Tak jako magnetismus nutí jednotlivé střelky kompasu směřovat k severnímu pólu, jakémusi zenitu celé planety Země, tak analogicky duše nutí individuální lidské vědomí směřovat k symbolickému pólu Lidstva-jako-celku, k Tvůrci. Pocit svébytnosti se v tomto domě stává určitější, sebejistější, získává pevnější rysy, tříbení smyslů, začíná proces separace, tedy i lpění na svém. Vše, co dědíme, půda, vlast, vlastnictví, atavismy, zděděné i vrozené vlastnosti, osobní zdroje, jídlo a metabolismus. Zkušenost ztotožňování se substancí, která vede k upevnění a vyhranění osobnosti, k pochopení, k čemu je vlastnictví.


--------------------------------------------------------------------------------

Třetí dům

- výsledný - rozptylující, klíčový význam: znát, zkouška myšlení. Cyklický význam: Vědomí se začíná soustřeďovat na vztah jedince k jeho bezprostřednímu okolí. To se projevuje touhou toto prostředí propátrat. Příkladem jsou dětské tlupy (party) tvořené sourozenci, bratranci, sestřenicemi a vrstevníky, které se potulují po okolí svých domovů. Integrace psychofyziologického dědictví. Tělesná substance se stává opravdu naší, díky tomu, že nervový systém, který jsme ovšem také zdědili, k ní navazuje vztah. Konkrétní, nebo každodenní všední myšlení, učení, mentální funkce, spojování myšlenek a schopnosti sdružovat (se) intelekt formuje, skládá dohromady smyslové dojmy. Zkušenosti s navazováním vztahu k prostředí a pochopení, k čemu slouží učení a vzdělání.


--------------------------------------------------------------------------------

Čtvrtý dům

- aktivní - rodící, klíčový význam: zakládat, zkouška stability. Cyklický význam: Jedinec v sobě integruje část prostředí, které ve třetím domě propátral, aby vytvořil bezpečnou základnu pro své další operace. Jedincova osobnost dostává konkrétní rysy. K integraci osobnosti dochází v jasně vymezeném prostoru nebo v přesně určené aktivitě. Tento dům se vztahuje i na toho z rodičů, který zajišťuje bezpečí, a tak i vnitřní jistotu. Většinou to bývá matka, někdy to však může být otec. Zkušenosti s formováním centra aktivity pro osobní integraci a zajištění vnitřního pocitu bezpečí, budování bezpečných základů osobnosti. Planeta, která stojí ve čtvrtém domu poblíž imma coeli může svojí funkcí výrazně ovlivnit proces integrace osobnosti, podobně i znamení zvěrokruhu, které v immu coeli leží.


--------------------------------------------------------------------------------

Pátý dům

- reaktivní - soustřeďující, klíčový význam: uvolnit se, zkouška ryzosti. Cyklický význam: I když jedinec nabyl v předchozím domu pocitu bezpečí, potřebuje získat větší sebejistotu tím, že své aktivity znovu rozšiřuje, vyráží mezi lidi, navazuje společenské vztahy a projevuje své emoce. Tvůrčími schopnostmi, ať už uměleckými nebo rozmnožovacími, vyjadřuje navenek svoji vitalitu, staví na odiv některé své dosud nabyté zkušenosti a zážitky. V tomto domě se učíme projevovat se jako tvořivá osobnost.


--------------------------------------------------------------------------------

Šestý dům

- výsledný - rozptylující, klíčové slovo: zlepšovat, zkouška utrpením. Cyklický význam: Jedinec je už natolik sebejistý, že se dokáže zabývat i svými nedostatky. Než vstoupí v příštím domě do kolektivu, musí se podrobit introspekci, analýze, sebekritice, polepšit se, změnit se, omezit se, naučit se zacházet se svými nedostatky. Zkušenost s řešením osobních konfliktů, střetů s druhými lidmi, případně i s vlastním tělem - s neduhy a problémy, které vznikly jako důsledek přehnaného projevování se v předchozím domě. Učení se z osobních krizí.


--------------------------------------------------------------------------------

Sedmý dům

- aktivní - rodící, klíčový význam: souviset, zkouška vzájemnosti. Cyklický význam: Introspekce přivedla jedince na práh mezi subjektivním a objektivním přístupem k mezilidským vztahům, přechod k aktivní a uvědomělejší účasti na těchto vztazích. Vstup do společenské sféry vztahů, které jsou sankcionovány smlouvou, zákonem. Lidské příbuzenství, směna myšlenek, substancí, energií. Zkušenost vztahu já- ty, nikdy však sami. Planeta v sedmém domě poblíž descendentu může výrazně poznamenat jedincovy představy o smyslu vztahů. Znamení zvěrokruhu, které leží v descendentu ukazuje, s jakými lidmi bychom se měli vzájemně doplňovat, abychom byli kompletní.


--------------------------------------------------------------------------------

Osmý dům

- reaktivní - soustřeďující, klíčový význam: obnovovat, zkouška zodpovědnosti. Cyklický význam: Další expanze v oblasti mezilidských vztahů, touha identifikovat se s větším celkem, výměňovat si s ním životní energie, ale přitom si zachovat vlastní individualitu, nerozpustit se v druhých, ale překročit společně vlastní individuální omezení. Výměna, regenerace a transmutace životních energií. Proto tedy nejen sex, ale i společenské rituály a rituály přechodové.


--------------------------------------------------------------------------------

Devátý dům

- výsledný - rozptylující, klíčový význam: chápat, zkouška smyslu. Cyklický význam: Další expanze vědomí, začínáme si uvědomovat složitost a vzájemnou souhru vztahů, hledáme jejich smysl. Po prožitku přechodu v osmém domu se začíná vynořovat abstraktní, filosofické, tedy sváteční myšlení. Vědomí se rozlévá do netušených dálek, odkud se, poučeno, vrací zpět, aby nalezlo, pochopilo smysl existence. Přitom je nutné řešit problémy spojené s přehnanou expanzí.


--------------------------------------------------------------------------------

Desátý dům

- aktivní - rodící, klíčový význam: dosáhnout, zkouška postavením. Cyklický význam: Návrat z dálek k aktivní účasti na záležitostech vnějšího světa, převzetí zodpovědnosti a snaha dosáhnout společenské, nebo duchovní identity. Upevnění vztahů a budování základny pro aktivity ve společnosti, účast na společenském životě, politická moc. Duchovní moci je dosaženo sublimací mocenských snah. Tento dům se vztahuje i na toho z rodičů, který zajišťuje jedincovo postavení ve světě a pocit bezpečí v něm. Většinou to bývá otec. Pokud v desátém domu poblíž media coeli leží planeta, pak její funkce by se měla projevit při objevování a dosažení jedincovy společenské, nebo duchovní identity.


--------------------------------------------------------------------------------

Jedenáctý dům

- reaktivní - soustřeďující, klíčové slovo: přeměnit, zkouška nespokojeností. Cyklický význam: Jedinec se stal společenskou, politickou bytostí. Život ve společnosti se pro něho stává natolik důležitým, že se mnohdy vzdává své identity a plně se ztotožňuje s mocenskou skupinou. Dochází ke skupinové integraci. Analogický proces se odehrává i na transpersonální úrovni. Tyto zkušenosti by však měly vést k politickým a společenským reformám, k hledání nových výrazů, hledání nových idejí, mnohdy však přichází zklamání a následují snahy uniknout.


--------------------------------------------------------------------------------

Dvanáctý dům

- výsledný - rozptylující, klíčové slovo: překročit, zkouška uzavřením. Cyklický význam: Jedinec se dostává do střetu se setrvačností a nehybností společnosti, je přesycen hojností a shledává ji prázdnou, odpoutává od společenství, řeší své vnitřní konflikty i konflikty se společností, díky těmto zkušenostem se stává nezávislým. V této poslední fázi vybírá a hromadí ty nejdůležitější pozitivní i negativní zkušenosti celého cyklu, aby je jako semena budoucnosti přenesl do cyklu dalšího. Proces transformace. Vědomí toho, že vše, co se děje, v každém okamžiku spojuje minulost s budoucností, potencialitu s aktualitou, že lze vždycky začít znovu. Osobní, společenské i kolektivní nevědomí, přerození nebo znovuzrození, sebeobětování nebo osvobození.


--------------------------------------------------------------------------------

Určení polohy vnitřních domů horoskopu

Musíme se vrátit ještě k otázce, jak určit polohu vnitřních domů, tedy druhého, třetího, pátého, šestého, osmého, devátého, jedenáctého a dvanáctého. O poloze ascendentu, descendentu, media a imma coeli, tedy prvního, sedmého, desátého a čtvrtého domu není pochyb. Podmínky k jejich určení jsou dány přesně. U domů vnitřních to tak jasné není, o čemž svědčí několik desítek způsobů výpočtu. Horizont - obzor a meridián - poledník spolu svírají 90° čili pravý úhel. Prostor mezi východním obzorem, kde se nachází ascendent, a poledníkem, na němž leží medium coeli vyplňuje pravý úhel, stejně jako prostor mezi poledníkem, na němž leží medium coeli, a západním obzorem, na němž leží descendent; v podzemní hemisféře je tomu podobně. Každý z těchto prostorů je třeba rozdělit na tři části, abychom dostali dvanáct domů. Poledník prochází zenitem, je kolmý na obzor. Dalo by se říci, že vznikl tak, že jsme obzor otočili o 90° podle osy sever - jih a zaklapli ho do zenitu. Tato představa nám dáva naprosto logické řešení, jak postupovat u domů vnitřních. Prostě otočíme obzor kolem osy sever jih o 30°, 60°, 120°, 150°. Abychom to mohli provést, nakreslíme ještě jednu kružnici (primární vertikálu), kterou propojíme východní bod, zenit, západní bod a nadir. Je to ostatně primární vertikála, která nám ukazuje, které místo ekliptiky leží přesně v geografickém západě - vertex (VX) a na opačné straně v geografickém východě - antivertex (AV). Primární vertikálu rozdělíme po 30°, každý z těchto bodů spojíme kružnicí s bodem severním a jižním a dostaneme pomeranč o dvanácti dílcích - výsečích, kolem kterého probíhá ekliptika. Průsečíky dvanácti výsečí a ekliptiky jsou hroty všech domů, vnitřních i hlavních. Dostali jsme je všechny stejným logickým postupem a nemuseli jsme se při výpočtu uchylovat k žádným obmyslnostem. Tento systém objevil ve 13. století po Kr. Giovanni Campanella - Campanus a právě jste poznali, že ho používáme pro jeho spojitost s prostorem a neúprosnou logiku, kterou ocenili astrologové tak odlišného zaměření, jako Dane Rudhyar, Charles Jayne, Cyril Fagan, Donald Bradley a další



06.07.2007 09:24:25
caroorchydee







Stazie top


Janine Vestfálová
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one